Zde se hodnotí poloha součástí vůči sobě a základní tvarová správnost modelu (např. šasi ke korbě, usazení motoru, poloha kol k nápravě. Je-li model usazen v terénu, snižuje se možnost posouzení jeho geometrie. Za všechny nedostatky se body strhávají pouze zde, tzn., že se nepřenáší do kategorie II. Detaily. Jde-li tedy o vyosení hlavně nebo křivě přilepený volant či dveře, body se strhávají jen zde.

Zde se hodnotí strháváním bodů všechny nedostatky v čistotě zpracování, aniž by se některé přenášely do kategorie II. Detaily (např. nezatmelené stopy po vyhazovačích, stopy po tmelu, lepidle či broušení, dělicí rovina na pneumatice, neobnovení paneláže, nýtů a svarových housenek v místech spojů dílů).

Zde se body strhávají za nedostatky při barvení modelu (šmouhy po štětci, zastříklá barva za roh, krupice či pomeranč na povrchu, prosvítající barva). Posuzována je pouze kvalita barevného provedení, není zde hodnocena jeho složitost. Nehodnotí se zde barevné provedení detailů (prostor osádky, zbraně, podvozky), které se posuzuje ve stati II. Detaily.

Zde se body přidělují za správné rozhraní polí, odstíny barev. Pokud jde o odstíny barevných polí, doporučuje se být tolerantní z důvodu, že často není možné určit přesně odstíny barev na předlohách. Ke složitosti zbarvení se bodově přihlíží. Správně provedený jednobarevný model získává 3 body, tím vzniká dostatečný prostor pro zohlednění pracnosti a přesnosti shody pro různě složitá vícebarevná zbarvení. Výrazně chybně provedené vícebarevné schéma musí být ohodnoceno níže, než správně provedený jednobarevný model. V této položce se NEHODNOTÍ vyblednutí panelů, různých podkladových materiálů atd., tj. například celošedý tank je vždy hodnocen jako jednobarevný. Toleruje se nedoložení kompletního barevného schématu (např. u hadovité německé kamufláže není znám tvar hadů na všech plochách nebo u skvrnité kamufláže přesné rozmístění a tvar všech skvrn) ale zbarvení by mělo navazovat na doložené plochy a zachovávat charakter.

Základními kritérii je dodržení velikosti, barvy a pozice označení a jeho kvalita provedení (především chybná pozice u obtisků a kvalita jejich nanesení). Při shodné kvalitě provedení je početnější označení zvýhodněno.

Zde se body přidělují za provedení patiny. Nedostatky patiny jsou např.: viditelné tahy štětcem, olejové stopy po špatně zvládnuté patině, nelogická patina (odření na kov na dřevěném povrchu, apod.). Patinu je vhodné doložit – např. soutěží-li prototyp, který má dobře provedený vyleštěný povrch nebo naopak vysoce opotřebovaná předloha modelu.

PLASTIČNOST je barevné naznačení hloubky a světla tak, aby byla vidět členitost povrchu stejně jako na předloze. Provádí se z důvodu odlišného působení světla v závislosti na velikosti objektu. Jedná se o znázornění stínu a světla, předstínování či následného zesvětlení, filtrů, výškové zesvětlení modelu, apod.

Hodnotí se především kvalita provedení, realističnost výsledného vzhledu.

Výklad pro stať III.4 za použití příkladu: interiér tanků US Army WWII byl často bílý. Použije-li se pouze tato barva, je vidět pouze bílou plochu bez detailů, naopak použije-li se velmi světlá šedá, prohlubně a kouty se zvýrazní tmavším odstínem a vystupující části se naopak zesvětlí bílou, je vidět interiér se všemi detaily stejně tak, jako na skutečném stroji. Chceme-li tedy vidět to samé co na předloze, musíme zvýraznit plastičnost, neboť v malém prostoru jsou jiné světelné podmínky než ve velkém. To samé platí i na povrchu. Některé části se nám zdají světlejší a jiné tmavší právě díky jejich velikosti a umístění přesto, že jsou natřeny stejnou barvou. To na modelu právě díky zmenšení bez zvýraznění plastičnosti vidět není.